Ani doškrábané a dořezané nohy od ostružin či řezavé trávy není zrovna nějak příjemná záležitost. To bych mohl povídat jak jsem v zápalu focení nevnímal dořezané nohy a druhý den jsem vypadal jako bych se potkal s nějakým malým samurajem, který nedosáhl víc než po moje kolena.
  V neposlední řadě, s uložením ,,nádobíčka,, to taky není jednoduché. Chce to nějaký fotobatoh nebo alespoň fotobrašnu, která nám bude elektroniku při prodírání se křovím nebo při výšlapu chránit proti slunci, vodě, poškrábání, ...
No a pochopitelně, aby bylo všechno pohromadě, v pohotovosti a pohodlně se  to nosilo.
   Nechci ale nikoho strašit a odrazovat, pokud se vám nechce prodírat se někde houštím, zvolte  pohodlnou pěšinku někde lesem či loukou, nebo v úplné pohodě někde na  rozkvetlé zahrádce či botanické zahradě, protože a i tam toho najdete spoustu.
   Když beru se sebou děti nebo mě zrovna nechytne eufórie focení v posledním stádiu, kdy mi je opravdu jedno, že budu doštípaný a dořezaný, taky volím tuto schůdnější cestu pěkně, v pohodě, jen tak. Ale pokud si udělám víc než jednodenní výlet, prolezu všechno kolem a je mi jedno, že jsem doškrábaný a dokousaný od komárů.

Dobrým pomocníkem jsou krabičky, do kterých si hmyz nachytáte a přemístíte se s ním někam na pohodlnější nebo lépe nasvětlené místo. V klidu  si připravíte fotoaparát, stativ, odrazovou desku, pozadí, prostředí... a fotíte někde v trávě na louce nebo při ostrém slunci  pěkně v polostínu nějakého velkého stromu, pod kterými bývá optimální rozptýlené světlo.Tady ale pozor, krabičky musí mít otvory na dýchání a v každé by neměl být víc než jeden  jedinec! Jinak se vám brouci požerou, nebo alespoň poškodí. Nenechávejte v nich hmyz dlouho, jinak vám pojde. Nedoporučuji dávat do krabiček chráněné druhy brouků. To by se taky mohlo focení  prodražit, asi každý chápe proč :) Pokud to jde a dovolí to situace, raději  foťte hmyz tam, kde ho najdete. Není na škodu si koupit nějakou knihu o hmyzu a něco si  oněm přečíst. Dozvíte se v nich kdy, kde se co vyskytuje...
   Dalším pomocníkem při focení je místo blesku použití odrazné desky, která dobře osvětlí focený objekt a zabrání stínům kolem foceného předmětu. Pokud fotíme hmyz, měli bychom se k focenému objektu přibližovat s deskou opatrně a pomalu, aby se nevyplašil.
  Odrazná deska se dá použít nejen pro nasvětlení, ale hodí se také jako stínidlo při ostrém slunci v otevřeném terénu,kde není stín nebo jako krytí proti větru. Oddalováním a přibližováním odrazné desky si regulujeme intenzitu světla jakou potřebujeme. Velikost desky by měla být  cca 25 cm  x 25 cm a to asi tak ve vzdálenosti  20 cm od objektu.
  Dobře se s deskou fotí květiny a něco, co neutíká. Při focení motýlů je deska jako strašidlo, které nám všechno vyplaší, když se pokusíme přiblížit. Tady bych volil spíš delší makroobjektiv, vyzkoušel několik fotek bez desky, možná i s bleskem a až teprve potom se postupně k hmyzu přibližoval s deskou.
  Když mám čas a je co fotit, dělám několik snímků postupně po sobě různými způsoby. S bleskem, bez něho, s jiným nastavením blesku, s bleskem a s deskou, bez blesku pouze s deskou, ... Výsledky se hodně liší. Záleží na dostatku světla, nastavení fotoaparátu, barvě a lesku fotografovaného předmětu, ...
  Nedá se to tak přesně definovat, kdy a co použít, je to individuální. Stačí jen, že trochu zajde sluníčko za mrak a výsledek vypadá  úplně jinak  Jde spíš o to, naučit se rychle měnit taktiku focení podle situace. Nemusí to být hned originál odrazná deska, postačí nám kousek alobalu na nějakém tvrdém podkladu jako tvrdá složka, papír ...

Chceme li fotit noční motýli, musíme buď hodně dobře hledat přes den a mít štěstí, že něco najdeme, jak spí někde skrytí, nebo stačí jít večer nejlépe někam pod lampu.

Další možností je vzít si se sebou nějaké silné osvětlení, velkou bílou plachu, kterou napneme a nasvítíme. Motýli s brouky budou na ni nalétávat. Potom je dobré mít udělané ,,klícky,, z pletiva, co se dává proti mouchám do okna. Když se vám podaří ulovit samičku nějakého  nočního motýla, dáte ji do klícky a máte velkou šanci, že díky feromonům, které samička vypouští, přilákáte také samečka. Funguje to i u některých brouků.
  Teď si asi řeknete, že to už nemá nic společného s focením. Pokud chcete nafotit víc druhů a nespoléhat pouze na náhodu, je třeba tomu trochu pomoct a věřte tomu, že vás to začne bavit. Je to opravdu relax. Nikdy nevíte, co právě ulovíte.

K motýlům patří také housenky a musím uznat, některé jsou krásnější než jejich poslední stádium. Máme výhodu,
že nám neutečou jak motýli. Najdete je všude, ale nejčastěji na „domovských" rostlinách motýlů. Housenky babočky kopřivové a pavího oka na kopřivách, lišaje šeříkového, na šeříku... Jak už jsem říkal, stačí trochu prostudovat nějakou literaturu, kde se dá co najít.

Pokud máte někde blízko starý dubový les a ještě lépe se starými i padlými stromy, pak je to ideální místo kam jít fotit  roháče, nosorožíky, tesaříky, sršně, krasce a spoustu jiného hmyzu. Na roháče je dobrý čas někdy po parném dnu, v podvečer, kdy tito giganti poletují kolem stromů a nedají se  přehlédnout.

Ti z vás co to mají blíž do hor, si můžou vyrazit někam na horskou louku, kde to opravdu žije. Na květech zde najdete spoustu druhů motýlů, much a brouků. V rezervaci  bych ale nedoporučoval  chodit mimo vyhrazené stezky a chytat brouky nebo motýly pro to, co jsem se už zmínil na začátku.

Nejlepší je jít na rozkvetlou zahradu plnou květů, kdy hlad motýlů vítězí nad strachem a kam se nám zaručeně zasepo vyplašení vrátí. Jinou  takovou pomůckou je polití určitého místa (pokud možno dobře nasvětleného pro focení, jako např. starý strom, pařez, kámen) svařeným ovocem s cukrem a uvedeným do kvasu, kdy tento „lektvar" motýlům i některým broukům voní a slétávají se na polité místo. Jsou však brouci a motýli, které láká smrad mršiny, a tak je najdeme na zdechlinách nebo na trusu (např. hrobaříci, batolci ...)

Také kolem rybníků, řek a potoků je spousta hmyzu. Nejvíce asi zaujmou vážky, šídla a motýlice. Při focení platí to, co u motýlů. Pokud možno sklo s delší ohniskovou vzdáleností. Výhodou je že tito dravci se často vyhřívají a loví na jednom místě takže, když je vyplašíme,  zas se nám tam vrátí.

Dá se hledat brouky i pod spadlými stromy, pod kameny, ale ani  toto bych se nesnažil použít někde v rezervaci :) Možností je opravdu spousta, kdy, kde a jak fotit hmyz. Stačí si jen zbalit nádobíčko, svačinu a pití, vypnout PC a jít někam do přírody, protože už na podzim budete litovat, že jste to neudělali, ale to už bude pozdě, hmyzu podstatně ubude.


                                                                                                                         Silvestr Szabó © 2008